V tomto článku bych chtěl postupně představit několik vybraných zajímavosti z rostlinné říše, které jsem poznal na Třebíčsku příp. kraji Vysočina. Samozřejmě, že mne aktivně zajímá příroda celé naší republiky, ale to je technicky i lidsky, vzhledem k neskutečné rozsáhlosti a téměř nekonečnosti informací, nereálné následně prezentovat na mých stránkách. Z tohoto důvodu jsem si vybral pro účely tohoto webu širší oblast mého bydliště.

Rostlinný kryt Třebíčska je ovlivněn polohou okresu na kontaktu termofytika a mezofytika. Charakteristickým znakem termofytika je především rozšíření teplomilných formací, zejména teplomilných doubrav a jejich náhradních společenstev a xerotermní nelesní (stepní) vegetace s bohatou účastí např. mediteránních prvků. Nejvýznamnější je zřejmě mediteránní kapradinka podmrvka hadcová, která dosahuje u Mohelna absolutní severní areálové hranice. Na Třebíčsku ovšem dosahuje severní či západní hranice rozšíření celá řada dalších druhů (např. koniklec velkokvětý, pryšec různobarvý, hadí mord rakouský. Kostru vegetace fytogeografického okresu moravské podhúří Vysočiny tvoří především dubohabřiny s jen ojedinělými výskyty teplomilných či acidofilních doubrav. Charakteristická je absence rašelinných biotopů. S těmi se setkáme v územích náležejících fytogeografickému okresu Českomoravská vrchovina, kde kostru potenciální vegetace tvoří především acidofilní bučiny. V mezofytiku se vyskytuje celá řada suboceanických druhů, z nichž některé se zde přibližují absolutní východní areálové hranici např. bělorozchodník huňatý nebo hořeček mnohotvárný český. K význačným jevům Třebíčska patří i pronikání alpského migrantu po východním okraji Českého masivu. Většina druhů je zde vázána spíše na teplejší části okresu, k nim patří např. brambořík nachový nebo kručinka chlupatá, ovšem v západní části okresu nalezneme i horské prvky např. řeřišnici trojlistou a v minulosti dokonce i dřípatku horskou. Nejrozšířenějším typem aktuální vegetace jsou hercynské černýšové dubohabřiny. Pestrou mozaiku lesních společenstev najdeme v hluboce zaříznutých údolích řek. Zde se vedle dubohabřin objevují i acidofilní bikové doubravy. Velký ochranářský význam mají zejména teplomilné borové doubravy na hadcových podkladech. Na zastíněných svazích najdeme rovněž suťové lesy, a to zejména habrové javořiny. Celá oblast Třebíčska hostí velké množství druhů mechorostů i bylin vázaných především na listnaté a jehličnaté lesy, louky, pastviny a mokřady. Patří mezi ně také velký počet vzácných a ohrožených druhů. Některé z nich mají těžiště svého výskytu v rámci celé České republiky právě zde na Třebíčsku. Mezi několik nejzajímavějších druhů rostlin Třebíčska, jež mám současně nafocené patří:

Koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), který se zde vyskytuje na několika lokalitách (např. přírodní památka Kobylinec, Ptáčovský kopeček, Špilberk či přírodní rezervace Biskoupský kopec).



Jazýček jadranský (Himantoglossum adriaticum), tato orchidej dosahuje na našem území nejsevernější hranice svého rozšíření. V rámci celé ČR roste u nás na jediné lokalitě a to poblíž zříceniny Ketkovického hradu (Levnov) nad řekou Oslavou. Jazýček jadranský je zařazen mezi kriticky ohrožené druhy rostlin ČR, zákonem je zvláště chráněný jako kriticky ohrožený taxon.