
V tomto článku bych chtěl postupně představit několik vybraných zajímavosti z rostlinné říše,
které jsem poznal na Třebíčsku příp. kraji Vysočina. Samozřejmě, že mne aktivně zajímá příroda
celé naší republiky, ale to je technicky i lidsky, vzhledem k neskutečné rozsáhlosti a téměř
nekonečnosti informací, nereálné následně prezentovat na mých stránkách. Z tohoto důvodu jsem
si vybral pro účely tohoto webu širší oblast mého bydliště.
Rostlinný kryt Třebíčska je ovlivněn polohou okresu na kontaktu termofytika a mezofytika.
Charakteristickým znakem termofytika je především rozšíření teplomilných formací, zejména
teplomilných doubrav a jejich náhradních společenstev a xerotermní nelesní (stepní)
vegetace s bohatou účastí např. mediteránních prvků. Nejvýznamnější je zřejmě mediteránní
kapradinka podmrvka hadcová, která dosahuje u Mohelna absolutní severní areálové hranice.
Na Třebíčsku ovšem dosahuje severní či západní hranice rozšíření celá řada dalších druhů
(např. koniklec velkokvětý, pryšec různobarvý, hadí mord rakouský.
Kostru vegetace fytogeografického okresu moravské podhúří Vysočiny tvoří především
dubohabřiny s jen ojedinělými výskyty teplomilných či acidofilních doubrav.
Charakteristická je absence rašelinných biotopů. S těmi se setkáme v územích
náležejících fytogeografickému okresu Českomoravská vrchovina, kde kostru potenciální
vegetace tvoří především acidofilní bučiny.
V mezofytiku se vyskytuje celá řada suboceanických druhů, z nichž některé se zde přibližují
absolutní východní areálové hranici např. bělorozchodník huňatý nebo hořeček mnohotvárný český.
K význačným jevům Třebíčska patří i pronikání alpského migrantu po východním okraji Českého masivu.
Většina druhů je zde vázána spíše na teplejší části okresu, k nim patří např. brambořík
nachový nebo kručinka chlupatá, ovšem v západní části okresu nalezneme i horské prvky např.
řeřišnici trojlistou a v minulosti dokonce i dřípatku horskou.
Nejrozšířenějším typem aktuální vegetace jsou hercynské černýšové dubohabřiny. Pestrou
mozaiku lesních společenstev najdeme v hluboce zaříznutých údolích řek. Zde se vedle
dubohabřin objevují i acidofilní bikové doubravy.
Velký ochranářský význam mají zejména teplomilné borové doubravy na hadcových podkladech.
Na zastíněných svazích najdeme rovněž suťové lesy, a to zejména habrové javořiny.
Celá oblast Třebíčska hostí velké množství druhů mechorostů i bylin vázaných především na
listnaté a jehličnaté lesy, louky, pastviny a mokřady. Patří mezi ně také velký počet
vzácných a ohrožených druhů. Některé z nich mají těžiště svého výskytu v rámci celé
České republiky právě zde na Třebíčsku.
Mezi několik nejzajímavějších druhů rostlin Třebíčska, jež mám současně nafocené patří:
Koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), který se zde vyskytuje na několika lokalitách
(např. přírodní památka Kobylinec, Ptáčovský kopeček, Špilberk či přírodní rezervace Biskoupský kopec).
Jazýček jadranský (Himantoglossum adriaticum), tato orchidej dosahuje na našem území nejsevernější
hranice svého rozšíření. V rámci celé ČR roste u nás na jediné lokalitě a to poblíž zříceniny
Ketkovického hradu (Levnov) nad řekou Oslavou. Jazýček jadranský je zařazen mezi kriticky ohrožené
druhy rostlin ČR, zákonem je zvláště chráněný jako kriticky ohrožený taxon.
|
|
Podmrvka hadcová (Notholaena marantae), tato kapradinka dosahuje na našem území rovněž své nejsevernější
areálové hranice. V rámci celé ČR roste u nás na jediné lokalitě a to na Mohelenské hadcové stepi.
Podmrvka se zde objevuje na silně osluněných skalách ze starých vyvřelých hornin na hadci, který je
pro ni příznivý jak chemickým složením, tak extrémním tepelným režimem. Na těchto lokalitách může
přežívat jen díky své schopnosti snést extrémně silné vyschnutí, údajně přečká i ztrátu 90 procent
vody. Podmrvka hadcová patří k nejpozoruhodnějším a zároveň nejvzácnějším rostlinám ČR,
je zařazena ke kriticky ohroženým druhům naší květeny, zákonem je zvláště chráněný jako
kriticky ohrožený taxon.
Střevičník pantoflíček (Cypripedium calceolus) - Dědkovo, mezi obcemi Lhota a Olešnice nedaleko Vírské
přehrady. Neodolal jsem a uvedl jsem v tomto malém přehledu i tuto orchidej, která se sice přímo na
Třebíčsku nenachází, ale je pro mne srdcovní záležitostí. Důvodem je to, že tato lokalita leží téměř
(ale bohužel jen téměř) již na území kraje Vysočina. Je to tak jediná lokalita nejblíže u hranic
našeho kraje. Relativně blízko našemu kraji je pak výskyt této orchideje v NP Podyjí. Střevíčník
pantoflíček je zařazen mezi silně ohrožené druhy rostlin ČR, zákonem je chráněný jako silně ohrožený taxon.