Na katastru obce Kladeruby nad Oslavou leží lovecký zámeček na Vlčím kopci zvaný Heinrichslust (Jindřichovo zátiší) od vídeňského architekta Josefa Kornhäusela, který nechal vybudovat Jindřich Vilém Haugwitz z Biskupic (1770 – 1842) v letech 1829 - 1830. Celý areál původně tvořil komplex budov pro hosty a služebnictvo, které jsou z větší části zachované. Náměšťské panstvo sem jezdilo tehdy pravidelně na 1 až 3 týdny na přelomu září a října. Byly zde pořádány okolním panstvem oblíbené a hojně navštěvované hony na jeleny, daňky a černou zvěř. Hraběcí lesy byly vlastně soustavou obor, ohrazených dřevěnými kůly s měděnými dráty, s nadchody pro pěší nad nimi na stezkách a cestách a s vraty na vozových cestách. Svahy kolem hlubokého koryta řeky a potoků byly protkány soustavou loveckých stezek, lidově zvaných „pirštajchy“ (snad z německého Bergteige – horská stezka). Umožňovaly lovcům pohodlnou chůzi a výhled na dostřel na obě strany. S náměšťským zámkem je Vlčí kopec dodnes spojen skvělou soukromou cestou nazvanou Annastrasse (Annina cesta). Byla vybudována v letech 1882 – 1884, jak uvádí deska, zasazená v granulitové skále u brodu přes řeku Oslavu. Těsně nad ním byla udržována „Jindřichova lávka“ pro pěší, vybudovaná a slavnostně otevřená 29.6.1929 Klubem českých turistů v Třebíči, který jí udržoval a obnovoval. Na počest majitele náměšťského panství byla nazvána Jindřichova lávka. Po roce 1948 však již nebyla po povodních obnovována. Poblíž zámečku na Vlčím kopci byla obydlí pro hosty, služebnictvo a myslivna (v té nyní bydlí správce areálu). Výše na rovném prostranství u ústí aleje směrem k rozhledně Babylon byla ještě hájenka, konírny a kočárovny z režného zdiva, které již byly strženy v dobách, kdy areál sloužil jako letní tábor pro děti zaměstnanců Jihomoravských energetických závodů, dnes JME a.s. K areálu ještě patřila již zmíněná rozhledna Babylon, již neexistující bouda „Žampion“ a pavilon Gloriet. Na svazích pod zámečkem bylo i několik stanovišť pro „střelbu ku ptáku“, na nichž střelci dokazovali v odpočinkových dnech svou střeleckou pohotovost a zdatnost. Náměšťský zámek se zajímavou hudební tradicí měl i vlastní kapelu, složenou z kantorů a služebnictva. Jako kapelník zde působil i slezský skladatel Gottfried Rieger (1764 – 1855), který složil kantátu s názvem „Ode an Heinrichslust“ (Óda na Jindřichovo zátiší). Autor německého textu není uveden. Je ale dost možné, že ho složil sám Jindřich Haugwitz, vynikající překladatel a autor řady textů. V 70. letech 20. století sloužil areál Vlčího kopce jako ubytovna pro dělníky stavějící hráz Dukovanské vodní nádrže.

Asi 1 km severně od loveckého zámečku směrem ke skále Jinošovnici (s překrásným výhledem na tzv. Dlouhou Oslavu) byl roku 1830 postaven kruhový altán se stanovou střechou „Gloriet“, náležející do staveb loveckého zámečku Heinrichslust na Vlčím kopci. Sloužil k odpočinku a občerstvení lovců. Byl zvenku omítnut hrubou omítkou z říčního písku a podrovnávka byla obložena oblázky. Uvnitř bylo posezení a stoly na zajímavé parketové podlaze. Po zestátnění náměšťského panství však byly stavby rozkradeny a zničeny a altán „Gloriet“ téměř spadl. Nedávno byla však naštěstí dokončena oprava a rekonstrukce tohoto altánu.

Při cestě na Vlčí kopec překračuje cesta také několik potůčků, které vytvářejí v granulitu působivé peřeje a vodopády.

V opačném směru od altánu a Vlčího kopce dojdeme k tzv. Vyhlídce u Glorietu, odkud se nám otevírá rovněž překrásný pohled do údolí řeky Oslavy.